Soustředění v létě 2020

Vážení a milí členové našich souborů, vzhledem k stále probíhajícím opatřením a složitě se vyvíjející situaci, vám všem musím oznámit, že se letošní soustředění v červenci neuskuteční. Přispívá k tomu i fakt, že se neuskuteční Veselokopecký jarmark a udržení zdraví nás všech má přednost.

Za celou dobu historie našich vystoupení na Veselém Kopci si pamatuji různé humorné historky, které jsme během něj vydrželi a dnes na ně s úsměvem vzpomínám. Pokaždé jsme se snažili vydržet a pro diváky zajistit příjemný zážitek.

Ještě jsem však nezažila situaci, kdy bychom se museli sklonit před nepřízní a přistoupit na zrušení akce. Proto nechci psát , jak je mi to líto, ale napíšu vám právě ty humorné historky, které jsou odrazem vás všech. 🙂

Pokaždé, když jsme se vydávali na Veselý Kopec, vyhlíželi jsme především předpověď počasí a dá se říct, že pokaždé nám počasí připravilo velmi chutné podmínky – takže buď bylo horko a my jsme museli polévat rozpálené pódium, aby nás i přes cvičky nepálily nohy, nebo se zatáhlo tak, že uprostřed rozjetého vystoupení začalo pršet. Také bývala zima a my v těch krátkých rukávech i v červenci zmrzali. Nebo přišla bouřka a my se museli nacpat do stodoly k prodejcům, kde jsme na omezeném prostoru aspoň zazpívali.

Doteď se usmívám, když si vzpomenu, jak jsme v roce 2009 bojovali právě s probíhající bouřkou a když už jsme mohli zrealizovat vystoupení, tak pod Adélou prasklo jedno dřevěné prkno, které bylo uprostřed jeviště a my se mu pak celou dobu museli vyhýbat, aby se nikomu nic nestalo. Nakonec jsme si vysloužili obrovský potlesk a při závěrečné děkovačce do díry spadla tehdy maličká Dáda a až po koleno si odřela nohu. 🙂

Další takovou úsměvnou pohromou byl rok 2011, kdy jsme během týdenního soustředění před vystoupením začali „vymírat“ a na vystoupení nás přijela minimální skupinka – ještě v poledne na zkoušce na Kopci se někteří dověděli, že stojí dvakrát jinde než normálně, protože ten den prostě najednou museli zastoupit tři nemocné, které jsme prostě neměli. Každý byl pěkně ve střehu a vystoupení dopadlo neskutečně dobře. A tehdy však bylo krásné a ideální počasí.

O tom, jak se nám mnohdy nedařilo v zákulisí chaloupky rychle převléknout nebo jak jsme rychle hledali rekvizity, které jsme někde zapomněli nebo jak si s sebou někdo na vystoupení nevzal nějakou součást kroje (boty, vesty, zástěry) nebo jak jsme stříhali pentle, protože jinak tu vestu přes zasukované pentle prostě nazeslečete, tak to bychom si mohli vyprávět sáhodlouhé historky… ale ty si necháme pro sebe na příští rok, až uspořádáme soustředění 2021.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*